Náboženství je zastřešující pojem, který zahrnuje širokou škálu přesvědčení, praktik a hodnot po celém světě.
Lze jej definovat mnoha způsoby, ale běžnou definicí je, že náboženství je systém víry o nadpřirozeném nebo transcendentním.
Náboženství může také odkazovat na duchovní praktiky a zachovávání, které jsou ústředním bodem některých světových náboženství.
Na světě existují tisíce různých náboženství, z nichž každé má své vlastní odlišné přesvědčení a praktiky.
Křesťanství, islám, hinduismus, buddhismus a taoismus jsou příklady světových náboženství.
Každé z těchto náboženství tvrdí, že nabízí jedinečnou cestu ke spáse a věčnému životu.
Sdílejí také společná témata, jako jsou morální zásady a víra v nejvyššího boha nebo bohyni.
Navzdory rozdílům mají všechna světová náboženství některé věci společné.
Všichni například podporují soucit a charitu, povzbuzují jednotlivce, aby žili eticky odpovědný život, a obhajují sociální spravedlnost.
Pew Research Center nedávno zveřejnilo zprávu, v níž se uvádí, že v roce 2010 bylo 1,2 miliardy lidí, kteří se identifikovali jako věřící, oproti 600 milionům v roce 1950.
Z nich přibližně polovina (51%) věří pouze v jedno náboženství, zatímco něco málo přes třetinu (36%) věří v několik náboženství. Náboženství je stále součástí života lidí na celém světě.
Náboženství v moderním světě
Náboženství prošlo v posledních desetiletích mnoha změnami, od vzestupu ateismu až po oživení tradičního křesťanství. Jak se náboženství v průběhu historie změnilo?
1. Náboženství existuje po staletí a stále hraje důležitou roli v životě lidí.
2. Na světě existuje mnoho různých náboženství a liší se, pokud jde o přesvědčení a praktiky.
3. Někteří lidé věří, že náboženství jim může pomoci najít mír a naději v těžkých časech, zatímco jiní v něm vidí zdroj konfliktů a násilí.
4. Mnoho lidí se rozhodlo nenásledovat určité náboženství, ale cítí, že je nemohou ignorovat.
Jaká jsou největší náboženství na světě?
Na světě existuje více než 2000 různých náboženství, z nichž každé má své vlastní přesvědčení a praktiky.
V čem je náboženství jedinečné? Náboženství je založeno na víře, ne na důkazech. Existuje mnoho různých typů víry a každá má svůj vlastní soubor přesvědčení a praktik.
Některá náboženství jsou na jednom místě populární, ale na jiném nepopulární. Například křesťanství je nejoblíbenější náboženství v Severní Americe, ale v Evropě je méně populární.
Náboženství lze rozdělit do dvou hlavních kategorií: teistické a ateistické.
Teistické náboženství: O teistickém náboženství se vede mnoho diskusí, ale co to znamená pro stoupence?
Být teistou podle některých znamená věřit v jedno nebo více božstev. Pro ostatní to jednoduše znamená víru v něco, co přesahuje lidské chápání. Zde začíná debata.
Někteří říkají, že víra v božstva je nezbytná pro náboženskou praxi. Jiní trvají na tom, že bez jakýchkoli důkazů nejsou taková tvrzení ničím jiným než pohádkami.
Bez ohledu na to, jak to definujete, nelze popřít, že teistické náboženství má dlouhou a pestrou historii.
Ateistické náboženství: Ateistická náboženství jsou v dnešním světě rostoucím trendem. Lze je nalézt v zemích po celém světě a neexistuje jediný systém víry, kterého by se ateisté drželi.
Ateistická náboženství se velmi liší ve své víře, ale všechna mají jeden společný cíl: úplně odmítnout náboženství.
Neexistuje jediné ateistické náboženství, protože ateisté pocházejí ze všech různých prostředí a přesvědčení.
Existují však některé společné charakteristiky, které většina ateistických náboženství sdílí.
Většina těchto náboženství odmítá myšlenku, že za vesmírem je nějaké božstvo nebo duchovní síla.
Místo toho věří, že vše – od nejmenších částic po celý vesmír – je vytvořeno výhradně přírodními procesy.
Toto odmítnutí náboženství vedlo mnoho ateistů k vytvoření vlastních komunit a kultur.
Tyto komunity mají často svůj vlastní soubor pravidel a hodnot a obecně se zaměřují na prosazování lidských práv a svobod.
Dogmatický: Slovo, které lze definovat jako přesvědčení nebo princip bez důkazu.
Náboženství je často dogmatické povahy, jeho přívrženci věří doktrínám, aniž by je zpochybňovali.
To může vést ke konfliktům a rozdělit následovníky, protože ti, kdo dodržují nauku, nemusí akceptovat různé názory.
Dogmatické víry byly obviňovány z válek a krveprolití, když přívrženci určitých náboženství bojovali, aby vnutili své názory ostatním.
O křesťanech je například známo, že bojují s muslimy kvůli jejich odlišnému přesvědčení o Ježíši Kristu.
V některých případech vedlo náboženské dogma také k pronásledování menšinových skupin.
Židé jsou často terčem muslimů, protože věří, že uctívají stejného Boha jako křesťané, zatímco homosexuálové jsou pronásledováni mnoha fundamentalistickými skupinami kvůli své sexuální orientaci.
Navzdory negativním důsledkům dogmatických přesvědčení zůstávají nedílnou součástí mnoha náboženství.
Přesvědčení a praxe:
Co učí náboženství své následovníky o světě a o sobě? Jaká jsou běžná přesvědčení a praktiky mezi různými náboženstvími?
1. Náboženství je základní součástí světových kultur a existuje již po staletí.
2. Na světě existuje mnoho různých náboženství, z nichž každé má svůj vlastní systém víry.
Náboženská rozmanitost:
Jedním z nejpozoruhodnějších rysů náboženství je jeho rozmanitost. Jak rozdílné jsou náboženské názory na celém světě.
Náboženství přicházejí ve všech podobách a velikostech, s přívrženci ze všech společenských vrstev. Někteří jsou prodchnuti tradicí a pověrami, jiní zase obhajují liberálnější přístup k víře.
Náboženská rozmanitost je jedním z nejpozoruhodnějších rysů náboženství. Vyskytuje se v každém koutě světa a jeho prevalence jen stoupá.
Zde je pohled na některé z nejvíce náboženských zemí na světě:
1. Indie – Indie je domovem více než 1000 různých náboženství, což z ní činí jednu z nábožensky nejrozmanitějších zemí na světě. Většina Indů jsou hinduisté, následují muslimové a křesťané. Existuje však také významná populace Sikhů, buddhistů, džinistů a dalších náboženských menšin.
2. Egypt – Egypt je domovem více než 80 různých náboženství, včetně křesťanství, judaismu a islámu. Egypt má největší počet křesťanů na Blízkém východě, ale tvoří menšinu. Největší populace muslimů na Blízkém východě žije v Egyptě.
3. Irák – Irák je domovem více než 50 různých náboženství, včetně křesťanství a islámu. Největší křesťanská populace na Blízkém východě je v Iráku, zatímco většinu muslimů v zemi tvoří šíité.
4. Izrael – Izrael je domovem více než 50 různých náboženství, včetně judaismu, islámu a křesťanství. 5. Jordánsko – Jordánsko je domovem více než 50 různých náboženství, včetně křesťanství, islámu a judaismu. Většina obyvatel země jsou sunnitští muslimové (92%), zatímco křesťané tvoří téměř 1% populace a Židé méně než 0%.
6. Saúdská Arábie – Saúdská Arábie je největší muslimská země na světě a je také domovem nejposvátnějších míst islámu. Země má více než 32 milionů obyvatel a 84% jsou sunnitští muslimové, 10% šíité, 2% křesťané a 1% židé.
7. Řecko – Řecko je evropská země s krásnou krajinou a dávnou historií. Řecká pravoslavná církev je největší křesťanskou denominací v Řecku a v zemi je přibližně 10 milionů ortodoxních křesťanů. V Řecku jsou také významné populace katolíků, protestantů, židů a muslimů.
co je to církev? Jak se to vyvíjelo? Církev je instituce, jejíž počátky sahají až do doby Ježíše Krista.
Postupem času se vyvíjel a dnes existuje mnoho různých typů církví. Tento článek se zaměří na historii církve a na to, jak se v průběhu let měnila.
Prvotní církev byla složena především z židovských věřících, kteří následovali Ježíše Krista.
Po jeho smrti rozšířili Ježíšovi učedníci jeho učení po celé Římské říši.
První křesťané byli pronásledováni vládou, ale své víry se nikdy nevzdali. Nakonec se křesťanství stalo globálním náboženstvím.
Římskokatolická církev je největší denominací křesťanství. Vzniklo z raně křesťanské komunity v Římě.
Katolická církev udržuje mnoho tradic z dávných dob, včetně liturgie (náboženské bohoslužby) a svátostí (náboženské obřady).
První brazilská evangelická církev: Brazilská evangelická církev je v zemi relativně novým vývojem.
První evangelická církev byla založena v roce 1967 a v roce 2010 bylo v Brazílii asi 100 000 evangelikálů.
Většina evangelikálů v Brazílii jsou letniční nebo charismatičtí. Existuje také několik holandských reformovaných a luteránských křesťanů, ale tvoří malé procento populace.
Většina evangelikálů pochází z nižší třídy a podařilo se jim prolomit kulturní bariéru pomocí hudby a tance, aby oslovili lidi.
Raná církev: Čas víry a společenství – Raná církev je náboženské shromáždění, které se drží strohé formy křesťanství, které vylučuje většinu forem přepychu a světských statků.
Tyto kostely se často nacházejí v odlehlých oblastech, kde je pravděpodobnější, že zůstanou izolované od moderního světa.
Počátky těchto kostelů sahají do raných dob křesťanství, kdy se mnišství rozšířilo po celé římské říši.
Když tato nová víra začala zakořeňovat, mnoho stoupenců hledalo jednodušší způsob života mimo města.
Tak se zrodily rané církve – kongregace, které se vyhýbaly okázalosti a obřadům tradičního křesťanství ve prospěch asketického životního stylu.
Dnes jsou rané církve nadále oblíbené mezi těmi, kdo hledají přísnější formu víry.
Středověk: Srážka církve a státu Středověk byl dobou velkých změn pro církev a stát.
Církev rostla v moci a vlivu, zatímco stát se stal více centralizovaným. To vedlo ke konfliktu mezi oběma institucemi, protože každá se snažila prosadit svou vlastní dominanci.
Nakonec se však církev a stát spojily a vytvořily jednotnější společnost.
Reformace a osvícenství: Náboženství v moderním světě Nedávná historie zaznamenala řadu významných náboženských změn, které měly hluboký dopad na způsob, jakým lidé nahlížejí na náboženství a na místo náboženství ve společnosti.
Protestantská reformace a osvícenství byly dvě takové revoluce, které výrazně změnily způsob, jakým lidé přemýšleli o náboženství.
Protestantská reformace začala v roce 1517, kdy Martin Luther publikoval svých 95 tezí, které kritizovaly katolickou církev za její korupci a zneužívání. To vedlo k rozdělení mezi protestanty (kteří následovali Lutherovo učení) a katolíky (kteří se nadále řídili papežovým učením).
Protestantská reformace nakonec vedla k založení církví, jako je luteránství, anglikánství a presbyteriánství.
Osvícenství bylo další velkou náboženskou změnou, ke které došlo v 17. století. Osvícenství bylo období, ve kterém Evropané zažívali dramatický nárůst intelektuálního růstu.
Katolická církev: Katolická církev je největší a nejstarší křesťanská denominace s 1,2 miliardami členů po celém světě.
Byla založena v roce 33 n. l. sehrála významnou roli při formování globálního křesťanství a zaujímá vlivné místo ve světové politice.
Katolická církev čelila během své historie několika kontroverzím, včetně svého postoje k antikoncepci, potratům, homosexualitě a svěcení žen.
Církev se však také těší široké podpoře svých přívrženců a nadále hraje důležitou roli v mnoha částech světa.
Moderní kostel: Od globální instituce k místní komunitě: Moderní církve jsou často považovány za globální instituce, ale staly se také místními komunitami.
Tuto transformaci přinesl nástup technologií a globalizace kultury.
Od konce 19. století církve používají nové technologie, jako je rádio, film a internet, aby evangelizovaly své poselství širšímu publiku.
Církve se také více lokalizovaly ve svém přístupu ke službě díky růstu nevládních organizací a dalších komunitních organizací.
Tento trend pokračuje i dnes, když se církve stále více obracejí na digitální platformy, jako jsou sociální média a blogy, aby se spojily se svými sbory.
Tyto nástroje umožňují církvím efektivněji sdílet své poselství a spojit se s lidmi po celém světě.